„Tak tady někde by to už mělo být,“ říkám s pohledem zabořeným do mapy. Rozhlédnu se. A najednou zpozoruji početný dav směřující úzkou škvírou mezi křovím na rohu ulice. Že by se vydávali tam, kam máme namířeno i my? Zřejmě ano. Nenápadnou cestou skutečně vcházíme do skoro až bájné Christianie.
Na přelomu 60. a 70. let tohle místo obsadili zastánci alternativního způsobu života (jinde se dočtete o obyčejných squatterech), aby v prostorách vysídlených kasáren a jejich okolí posléze zavedli svůj nezávislý „stát“. Procházíme se zpočátku jen po okraji, až dorazíme k hlavnímu vchodu do této autonomní oblasti. Mám na mysli tu velkou dřevěnou ceduli s nápisem „Christiania“, která je vyfocená v průvodcích.
Poté, co přicházíme do centra této bláznivé destinace, zjišťujeme, proč je Christiania focená jen zvenku. Takřka na každém rohu je zřetelné upozornění, že se zde nesmí fotografovat. Nejčastěji je varování nastříkáno sprejem na zdi domu.
Při pohledu na sortiment nabízený ve stáncích se mi vybaví podobnost s botanickou zahradou. Také tady vidíte vystavené rostliny, které byste těžko sháněli v květinářství. Avšak důvod je trochu jiný. Zde je na denním pořádku prodej marihuany. Dokládají to i další vysprejovaná upozornění na zdi domu. Na jednom ruka zatnutá v pěst rozbíjí injekční stříkačku. Další naopak zobrazuje marihuanu jako vítaného společníka. Signál je jasný: „Zhulte se, jak chcete, ale tvrdé drogy tady netrpíme!“
Každopádně Fristaden Christiania (česky Svobodné město Christiania) není jen komunitou milovníků lehké drogy. Není zde nouze o zajímavé obchody, kavárny, restaurace a různé kulturní akce.
Starožitnosti, Cestování bez průvodce na Google +, Facebook, Twitter