Jedním ze symbolů Londýna je jistě červený double-decker, neboli dvoupatrový autobus. Na suvenýrech se často objevuje v té starší podobě, tedy klasický Routemaster od výrobce AEC (Associated Equipment Company) s rozpůleným předkem, v němž se nachází malá kabina řidiče a motor. Výroba těchto vozidel se datuje do let 1956-1968. V současnosti už jich v Londýně potkáte málo, svést se v nich můžete na historické lince.
Nejedná se přitom o nějakou okružní turistickou jízdu., ale o součást londýnské hromadné dopravy. Na lince číslo 15 jezdí část dvoupatrových autobusů zkrácenou trasu mezi Towerem a nádražím Charing Cross u Trafalgarského náměstí.
Výhodou starých double-deckerů je, že do nich můžete naskakovat i mimo zastávky, protože v zadní části nemají dveře. Stojí zde jen revizor, který vám uvnitř zkontroluje, zda máte nabitou Oyster Card (londýnskou lítačku).
Absence dveří v zadní části vozidla je však zároveň i nevýhodou. Reálně hrozí, že byste za jízdy mohli vypadnout ven, pokud se nebudete pevně držet.
Když jsme takhle mezi zastávkami vstali a chtěli vyjít do druhého patra, revizor se na nás podíval hodně nakvašeným pohledem. Pak jsem se doma dočetl, že existuje spousta případů, kdy pasažéři zemřeli po vypadnutí z autobusu.
Ken Livingstone, bývalý starosta Londýna z let 2000-2008, v rozhovoru pro ITV přiznal, že během jeho úřadování v čele města se takto zabilo v průměru 12 lidí ročně.
Největší zájem je obvykle o sezení v první řadě nahoře, to platí i o nových autobusech. V těch starých to v horním patře hází snad ještě víc, než v těch nových, takže v zájmu vlastního bezpečí je dobré si sednout a nepřecházet z místa na místo.
Kompletní trasa linky 15 (POZOR: Staré double-deckery jezdí jen mezi Towerem a Charing Cross)
Starožitnosti, Cestování bez průvodce na Google +, Facebook, Twitter